Osobní a rodinná fotografie

Při jakémkoli postavení se člověku z očí do očí portétista nechtěně nahlíží, prostřednictvím jeho výrazů, postojů, mluvy, návyků na osobnost a vnitřní rozpoložení portrétovaného. Při fotografování v atelieru dochází k zvláštnímu procesu odkrývání svého já pro fotografované i fotografa. Pokud tohle funguje, výsledek nemůže dopadnout špatně. Přebít stav fotografovaného a stylizovat jej vlastním egem, může přinést zajímavou fotografii, ale nemusí být pro tohoto člověka typické. Jeden jak druhý mu pak na fotografii řeknou: tady vypadáš moc dobře. Ale dáte-li si čas a práci s tím, aby „mluvila“ osobnost portrétovaného, pak všichni jedním dechem nad jeho fotografií řeknou: ano to je celý(á) on(a).